Při výstavbě roubených domů se nejčastěji používají základové desky, základové pásy nebo piloty. Vhodný typ základů se určí na základě osobní prohlídky nebo podle výsledků geodetického průzkumu. Po výpočtu nosnosti půdy lze začít s projektováním vhodného základu pro daný druh půdy.

Na základě prohlídky pozemku odborníci pomohou s výběrem vhodného typu základů pro stavbu domu, určí druh půdy, hladinu podzemních vod, hloubku promrzání půdy v zimě a další ukazatele.

Pilotové základy se použijí pro stavbu domu na bažinaté půdě, na půdě s vysokým obsahem hlíny, písku nebo rašeliny nebo v místech s velkým množstvím podzemních vod.

Základová deska se použije na jílovitých, pískových nebo rašelinových půdách, kde budova může popraskat nebo hodně sedat.

Na dobrých půdách se použijí pásové základy. Toto je nejvhodnější volba pro všechny druhy současných základů pro stavby na relativně pevné půdě.

Druhy půdy

Nezávisle na druhu půdy se samostatně hodnotí jednotlivé vrstvy půdy a jejich tloušťka. Nejčastěji se na pobřeží vyskytuje písčitá půda, která je hlediska výstavby nejlepší půdou, protože dobře odvádí vlhkost a vodu. Písčitou půdu lze během práce snadno odstranit a použít u dalších prací a významně tak snížit náklady.

Vápencové půdy jsou v zásadě stabilním podkladem pro základy stavby. Mohou se vyskytnou problémy s odvedením zbytečné vlhkosti ze základů v případě vysoké úrovně vod, protože vápencové vrstvy jsou zpravidla ploché.

Morénové půdy patří mezi smíšené, zpravidla obsahují jíl a písek. Záleží na obsahu jílu a písku, pokud je obsah jílu příliš vysoký, půda není moc vhodná pro výstavbu základů. Jílovité a písčité půdy jsou nejméně stabilní druhy půd. Nejčastěji se jílovitá půda vyskytuje na břehu řek a na měkkých zalesněných loukách.

Pásové základy

Ve výstavbě rodinných domů se nejčastěji používají pásové základy. Pásové základy jsou monolitické nebo montované. Šířka pásových základů je závislá na celkové zátěži a na vlastnostech půdy. Pokud se staví sklep nebo podzemní patro, pásové základy tvoří zdi těchto místnosti.

Finnlog nejčastěji používá ve výstavbě pásové základy. Především kvůli nižším nákladům a kratší době výstavby. Při budování pásových základů se provádějí výkopové práce a zpevnění podél nosných zdí, poté se pokládají železobetonové základy. Jako základy se dle plánované výšky podzemního podlaží a hloubky výkopu položí zpravidla tři nebo více řad modulů FIBO. Vnitřní část základů v podzemí se zateplí 100 mm vrstvou polystyrénu a vyplní se pískem. Poté se písek zpevní, položí se vedení a zateplení podlahy o tloušťce 150 mm. Po uložení vedení a topení pro vytápění nebo podlahového vedení se zalije železobetonová deska o tloušťce 100 mm. Výhodou monolitických základů je velká nosnost, proto se tento druh základů používá na jílovitých půdách nebo na písčitých půdách.

Základová deska

Základovou desku tvoří monolitická deska, která je vhodná pro vysokou úroveň podzemních vod nebo pro nestejnoměrně zatěžované slabé půdy.

Při výstavbě základové desky se odstraní vrchní vrstva humusu a povrch půdy, vytvoří se písčitý základ a označí se výška ode dna půdy dle značení. Poté se zpevněný písek obloží polystyrénem, zakryje se pevnou hydroizolační vrstvou a provede se montáž vedení. Po instalaci rozvodů a spojů se připravená konstrukce zalije betonem.

Pilotový základ se používá na nestabilních půdách. Pilotový základ je vhodný při nestejnoměrně deformovaných, sedajících slabých základech. Používají se opřené nebo plovoucí piloty. Požadovaná délka se určí dle výpočtu, v případě nízkopodlažních budov nepřevyšuje 4-6m. Horní části pilot se spojí monolitickými trámy a tak zvanými rošty. Šroubované piloty jsou druhem pilotových základů, zašroubovávají se do půdy obdobně jako šrouby.

Rozhodující pro výběr typu základů (základová deska nebo pilotový základ) jsou náklady na výstavbu. Pokud je betonárna příliš daleko nebo přístup k objektu ztížen, spíše se hodí pilotový základ, v ostatních případech je vhodnější základová deska.